Vanilka: Proč není „obyčejná“ láska méně
Představte si, že stojíte na louce v létě. Všude kolem vás křičí barvy: rudé máky, žluté pampelišky, modré chrpy. A pak je tu bílý květ, nenápadný, prostý, přesto na něj oči spočinou s podivnou úlevou. Je v něm klid, čistota, cosi, co nepotřebuje okázalost, aby zaujal. Taková je intimita v její nejpřirozenější podobě.










