Spitting v BDSM: Slina jako zbraň – a taky jako zrcadlo

18.06.2025

Na začátku je ticho. Napětí. Oči se střetnou.
V další vteřině – nečekané. Plivnutí. Přímo do tváře. Nebo do úst. Nebo na nahou kůži, která se před chvílí třásla vzrušením.

Je to syrové. Zvířecí. Intenzivní.

Plivnutí může být v BDSM scéně jako gilotina bez čepele – akt totální nadvlády, podmanění, potupy. Není třeba biče, provazu, ani jediného slova.
Stačí ústa. A rozhodnutí.

Jenže právě v tom je ten háček.

To, co se na povrchu tváří jako nevinný symbol dominance, může být biologicky stejně invazivní jako nechráněný sex. Nebo spíš – ještě zákeřnější. Protože si málokdo uvědomuje, co vlastně slina je.
A co všechno v sobě nese.

Slina: Tělesná tekutina, kterou nikdo nebere vážně

Slina nevypadá nebezpečně. Je čirá. Bez zápachu. Bez bolesti.

Ale z lékařského pohledu je to podceňovaný rezervoár mikroorganismů.
Nejde o to, že je "špinavá". Jde o to, že je živá.
Plná života, který není vždy vítaný.

V ústech žije více než 700 různých druhů bakterií, a to nemluvíme o virech, kvasinkách nebo zbytcích potravy.
Sliznice v puse je vlhká, teplá, ideální pro množení mikroskopických organismů. To je důvod, proč je například lidské kousnutí medicínsky považováno za jedno z nejrizikovějších poranění vůbec – ne kvůli síle, ale kvůli obsahu.

A teď si představ, že to všechno – ten mikrobiologický koktejl – skončí v očích, v otevřené ráně nebo na genitáliích tvého partnera.
To už není symbol. To je biologická realita.

Co všechno se přenáší slinou? Více, než si myslíš

Je tu herpes. A to i tehdy, když nejsou vidět opary.
Je tu mononukleóza, přezdívaná "nemoc z líbání".
Candida, která způsobuje nepříjemné infekce v ústech i v pochvě.
Gonorea, syfilis… a dokonce i hepatitida B, cytomegalovirus nebo zubní kaz.

Ano, zubní kaz.
Ten se nepřenáší jen sladkostmi nebo zanedbanou hygienou. Je to infekce. A přenést ji může i plivnutí nebo vášnivý polibek.

A co když je slina cíleně vystřelena?

Představ si scénář:
Submisiv klečí. Hlavu má zakloněnou, oči přivřené, odevzdání visí ve vzduchu jako elektřina před bouřkou.
Dominant k němu přistoupí… a bez jediného slova mu plivne do otevřených úst. Pro někoho je to absolutní důkaz moci. Pro druhého důkaz důvěry.
Ale pod povrchem probíhá tichý přenos informací. Biologických informací.
A ty si vybírají daň podle toho, kdo má zrovna oslabenou imunitu, zánět v dásni, drobnou prasklinku na jazyku nebo mikroskopickou ranku v oku.

A teď nemluvím o emocích. Ale o riziku sepse, hospitalizace, nebo celoživotní virové nákazy.

Kdy je spitting vysoce rizikový?

  • Když máš v puse aft, opar, zánět nebo krvácení z dásní.
  • Když cílíš na oblast očí, uší, sliznice nebo poraněnou kůži.
  • Když neznáš zdravotní stav druhého – anebo on nezná Tvůj.
  • Když nejsou nastavena jasná pravidla a informovaný souhlas.

A teď pozor:

Pokud jsi profidomina, odpovědnost za zdraví klienta není jen etická – je i právní.

Kdyby došlo k přenosu infekce, může jít o zanedbání prevence se soudním dopadem.
Klient totiž může říct: "Netušil jsem, že tohle může být riziko." A bez písemného poučení bude mít silnější pozici, než si možná myslíš.

Jak se dá spitting dělat bezpečněji – a vůbec má to smysl?

Pokud se přesto rozhodneš spitting do scény zařadit, měl by být:

  • Dobře naplánovaný. Emočně i hygienicky.
  • Vědomý. Obě strany by měly rozumět rizikům.
  • Vhodně načasovaný. Neprováděj jej při jakékoli infekci.
  • Technicky omezený. Vyhnout se očím, ranám, genitáliím.
  • V profesionální praxi vždy se souhlasem, ideálně písemným.

Umožní to nejen bezpečnější scénu, ale i hlubší prožitek – paradoxně právě proto, že se v něm spojuje syrovost s rozvahou. A to je kombinace, která má sílu.

Závěrem: Spitting není chyba. Nevědomost je.

Tahle praktika může být fascinující, rituální, intimní nebo zneklidňující – a právě to z ní dělá tak silný nástroj dominance. Ale jako každá zbraň – i tahle si zaslouží respekt.

Nejde o to, říct "ne". Jde o to, říct "vím, co dělám".

Protože opravdová dominance se nepozná podle toho, co provedeš. Ale podle toho, co víš, že bys mohl/a udělat – a rozhodneš se neudělat.

A možná právě tehdy, když neplivneš, ale vysvětlíš proč… v Tobě submisiv uvidí skutečného vůdce.