Sadismus – pochopit, odsoudit, akceptovat, vyloučit?

Sadismus. Slovo, které v lidech vyvolává celou škálu emocí – od fascinace po odpor. Někteří ho spojují se zlem, jiní s temným potěšením, další s vážnou psychickou poruchou. V BDSM komunitě je sadismus běžně přijímanou součástí hry, která má svá jasně vymezená pravidla. Zatímco ve společnosti jako celku naráží na silné morální dilema a naprosté odmítání. Měli bychom ho pochopit, odsoudit, akceptovat, nebo dokonce vyloučit?

Co vlastně sadismus je?

Sadismus je potěšení z působení bolesti, utrpení nebo ponížení. Tento pojem pochází ze jména markýze de Sade, jehož literární díla byla plná brutálních scén násilí, dominance a sexuálního zneužívání. Dnes se rozlišují dvě hlavní podoby sadismu:

Klinický sadismus – patologická porucha, při které jedinec získává uspokojení ze skutečného násilí bez souhlasu druhé osoby. Tento druh sadismu je považován za silně ohrožující a může vést ke kriminálním činům. Jedná se o nejnebezpečnější formu!

Konsensuální sadismus (BDSM sadismus) – v rámci BDSM komunity existuje sadismus jako forma erotické hry, kde je bolest či ponížení dobrovolně přijímáno a vyžadováno submisivním partnerem. Zde se jedná o vzájemně dohodnutou dynamiku, která je součástí sexuality a psychologie obou stran.

Pochopit – co sadismus znamená pro ty, kteří ho prožívají?

Lidé s tendencí k sadismu často nejsou žádní psychopati, ale mají specifické vzorce vnímání slasti. U mnohých se sadistické situace odehrávají pouze ve fantaziích a zřídka dochází k jejich reálnému naplnění. Studie naznačují, že u BDSM sadistů dochází k podobné aktivaci mozkových center odměny jako u sportovců nebo lidí s adrenalinovou závislostí. Pro ně je způsobovaná bolest nástrojem kontroly, moci, dominance, ale také hluboké důvěry v partnera.

Pro submisivy je bolest často formou uvolnění, očištění nebo dokonce spirituální zkušenosti. Mnozí popisují, že jim pomáhá zvládat stres, úzkosti nebo traumata. Sadismus v BDSM by za žádných okolností neměl být o zneužívání, ale o vzájemném propojení, kde bolest a rozkoš splývají v uspokojení obou zúčastněných, i když u každého jiným způsobem.

Odsoudit – kdy se sadismus stává nebezpečným?

Ne každý, kdo má sadistické sklony, je neškodný. Pokud někdo cítí potřebu ubližovat bez ohledu na souhlas druhého, překračuje hranici přijatelnosti. Klinický sadismus může být spojený s agresivitou, antisociální poruchou osobnosti nebo kriminálním chováním. Často bývá dlouhou dobu skrytý a projeví se teprve ve spojitosti s nějakou násilnou činností. Může docházet nejprve k týrání zvířat, které obvykle přechází v násilí vůči osobám.

Dokonce i v BDSM komunitě existují lidé, kteří sadismus využívají jako záminku k násilí. To jsou ti, kdo nerespektují hranice, ignorují pravidla SSC (Safe, Sane, Consensual) nebo používají BDSM jako zástěrku pro zneužívání. Takové chování je třeba jednoznačně odsoudit.

Akceptovat – má sadismus místo v moderní společnosti?

Konsensuální BDSM sadismus dnes již není vnímán jako porucha. Podle současné psychologie a sexuologie jde o běžnou variaci lidské sexuality, která není sama o sobě patologická. Akceptace sadismu ve společnosti však závisí na míře jeho projevu.

V osobním životě – pokud dva dospělí lidé souhlasí se sadomasochistickou dynamikou, není důvod ji odsuzovat. Obecně platí, že pokud záměrně neubližují někomu bez jeho výslovného souhlasu, není důvod ke znepokojování.

Ve veřejném prostoru – příliš explicitní projevy sadismu mohou být kontroverzní. Například veřejné BDSM scény či umělecká díla s násilnými prvky často narážejí na cenzuru a morální hranice společnosti, přičemž vyvolávají radikální odsouzení.

V zákoně – právní rámec se liší. V některých zemích jsou i konsensuální formy extrémních BDSM praktik ilegální, jinde je to otázka práv na sebeurčení. Obecně sadismus bez souhlasu nesmí být praktikován a je postihován tresty ukotvenými v zákonech jednotlivých zemí.

Vyloučit – kde by měla být hranice?

Existují situace, kde by měl být sadismus jednoznačně vyloučen:

❌ Nesouhlasné jednání – pokud druhá strana neudělila souhlas nebo ho nemůže dát (např. nezletilí, osoby pod vlivem drog, osoby se sníženou schopností rozhodování).

❌ Nezodpovědné BDSM praktiky – pokud sadista ignoruje bezpečnostní opatření, nerespektuje stopku nebo úmyslně ohrožuje zdraví submisiva (nebo jiné osoby od níž nedostali výslovný souhlas se sadistickými praktikami).

❌ Kriminální činy – pokud sadismus zahrnuje skutečné násilí, znásilnění, únosy nebo jakékoli nelegální jednání, je nutné ho jednoznačně odsoudit a vyloučit.

Závěr – kde je správná odpověď?

Sadismus je komplexní fenomén. Nelze ho jednoduše odsoudit ani bezvýhradně přijmout. Záleží na tom, v jaké formě se projevuje. Zatímco klinický sadismus je nebezpečný a nemá ve společnosti místo, konsensuální BDSM sadismus je legitimní součástí sexuality mnoha lidí.

Důležité je pochopit rozdíly, rozlišovat mezi zdravým a patologickým sadismem a nastavovat jasné hranice. BDSM komunita by měla být prvním filtrem, který odhalí problematické jedince a ochrání ty, kteří sadomasochistické vztahy praktikují zodpovědně.