Nepochopená teorie masochismu: Jak jsme si zvykli špatně chápat bolest a potěšení

Masochismus je jedním z nejkontroverznějších a nejvíce nepochopených fenoménů v lidské psychologii. Zatímco veřejnost ho často zjednodušuje na "chtíč po bolesti" nebo ekvivalent trestu, realita je mnohem složitější. Co když masochismus není jen o fyzickém utrpení, ale o hlubokých psychologických procesech, které mají kořeny v neurobiologii, emocích, a dokonce i v kultuře?

Masochismus: Co to vlastně znamená?

Slovo masochismus vzniklo podle jména rakouského spisovatele Leopolda von Sacher-Masocha, jehož román Venuše v kožichu popisoval fascinaci bolestí a ponížením v kontextu erotického vztahu. Později psychoanalytici jako Freud přišli s teoriemi, že masochismus je odvozen buď z dětské zkušenosti, nebo že je to obrácená forma sadismu, kdy se agresivní impulsy obracejí proti sobě.

To, co však většina lidí (i odborníků) přehlíží, je fakt, že masochismus není pouze sexuální jev – jde o široké spektrum psychických mechanismů, které zahrnují emoce, biologické reakce a subjektivní vnímání bolesti či kontroly.

Masochistické paradoxy: Proč bolest přináší potěšení?

Na první pohled se zdá, že masochismus odporuje základní logice: bolest přece znamená utrpení, ne potěšení. Tak proč si ji někteří lidé užívají?

🔹 Neurochemie štěstí
Bolest spouští v těle přirozenou reakci – vyplavují se endorfiny, což jsou látky podobné opioidům. Právě proto se po extrémní bolesti může dostavit euforie. Sportovci tento efekt znají jako runner's high – stav, kdy tělo po dlouhém fyzickém výkonu zaplaví pocit pohody a uspokojení. Masochisté dokážou tento mechanismus využívat vědomě.

🔹 Kontrola vs. odevzdání
Masochismus není o pouhé bolesti, ale o kontrole nad tím, jak a kdy bolest přichází. Lidé, kteří se v běžném životě potýkají s velkou odpovědností, často nacházejí úlevu v situacích, kdy mohou kontrolu odevzdat někomu jinému – a paradoxně se tak cítit bezpečněji. Dokonce to může být i forma relaxace.

🔹 Hra s hranicemi
Pro mnohé masochisty není bolest cílem, ale prostředkem k hlubšímu prožitku. V jistém bodě se dokáže bolest transformovat na slast. Je to forma překračování hranic, posouvání vlastních limitů, zkoumání vztahu mezi tělem a myslí. Není to o utrpení, ale o přetvoření bolesti v něco pozitivního.

Masochismus v každodenním životě?

A teď něco, co většinu lidí překvapí: masochistické tendence nejsou omezeny jen na BDSM komunitu. Ve skutečnosti se s nimi setkáváme každý den – jen si je neuvědomujeme. Například pokud jedinec zažívá intenzivní fyzickou bolest, jeho pozornost se přesouvá na tento prožitek a odvrátí jej od jiných psychických nebo emocionálních problémů. Díky tomu může bolest sloužit jako "únik". V daném okamžiku totiž existuje pouze bolest, a vše ostatní bývá upozaděno.

🔥 Oblíbené pálivé jídlo – proč si lidé dobrovolně dávají extrémně pálivé papričky, které jim doslova "pálí" ústa? Protože bolest vyvolává chemické reakce, které mozek interpretuje jako vzrušení a potěšení.

🔥 Extrémní sporty – lidé si dobrovolně vybírají činnosti, které jsou nebezpečné, bolestivé a vyčerpávající. Maratonci, horolezci, bojoví sportovci – všichni posouvají hranice vlastního těla i bolesti.

🔥 Psychický masochismus – někdy se lidé podvědomě vystavují emočně náročným situacím, například toxickým vztahům nebo stresujícím pracovním podmínkám, aniž by si uvědomili, že v tom nacházejí určitou formu "uspokojení" (ať už jde o pocit oběti, potvrzení vlastní hodnoty nebo vnitřní drama).

🔥 Biologické reakce: Fyzická bolest spouští v těle různé biologické reakce, včetně uvolnění endorfinů, což jsou přírodní analgetika. Tyto chemické látky mohou zlepšit náladu a zmírnit pocity úzkosti nebo stresu, což může dočasně potlačit jiné emocionální problémy.

🔥 Psychologická obrana: Někdy lidé mohou vědomě nebo nevědomě utíkat před svými problémy tím, že se soustředí na fyzickou bolest. Tento proces může sloužit jako forma psychologické obrany.

🔥 Závislost na bolesti: Někteří jedinci se naučili ztotožnit se s bolestí nebo ji dokonce vyhledávat, protože cítí, že je to jediné, co mohou mít plně pod kontrolou.

🔥 Únik z reality: V situacích, kdy je realita příliš náročná nebo bolestivá, může bolest poskytovat alternativní formu, která umožňuje uniknout od každodenních problémů.

Odsouzení versus pochopení

Společnost má tendenci masochismus démonizovat nebo trivializovat. Masochisté jsou často vykreslováni jako psychicky narušení lidé, kteří "neumějí fungovat normálně". Přitom masochismus není porucha, ale spektrum prožitků, které jsou naprosto přirozené – jen vyžadují hlubší pochopení. Neexistují univerzální a přesně vymezená spektra sexuality a každý jedinec ji vnímá a prožívá jinak. Nelze jasně říci, co je jediné správné a co už ne. Co jeden chápe jako vybočení, pro jiného je to nedílnou součástí intimního života.

Stejně jako existují různé formy lásky, existují i různé formy potěšení. A pokud někomu bolest přináší radost a neubližuje tím sobě ani ostatním, proč bychom to měli soudit?

Závěr: Co když je masochismus jen jiný úhel pohledu?

Možná je čas přestat vnímat masochismus jako něco "divného" a začít ho chápat jako součást lidské přirozenosti. Nejde o touhu po utrpení, ale o způsob, jak se propojit se sebou samým – ať už skrze bolest, kontrolu, odevzdání, nebo jen hraní si s vlastním prahem vnímání.

V konečném důsledku je masochismus jen další cestou k sebepoznání. A není právě tohle esencí lidské existence?